Narozena 26. června 1939 v Praze.
Po maturitě na gymnáziu v Jaroměři v roce 1956 studovala španělštinu a francouzštinu na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy, kde roku 1970 získala titul PhDr. V letech 1961-1962 působila jako překladatelka a tlumočnice v Havaně. Od roku 1962 byla odbornou asistentkou španělského jazyka a literatury na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy a na Filozofické fakultě Univerzity Komenského v Bratislavě. Od roku 1966 byla odbornou asistentkou španělské a hispanoamerické literatury na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy. Roku 1990 byla jmenována docentkou, v prosinci 1989 se stala vedoucí katedry romantistiky, mezi lety 1993-2000 řídila Ústav románských studií Filozofické fakulty Univerzity Karlovy. Externě působí také na Pedagogické fakultě Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích. Přednášela v Mexiku, Kolumbii a Španělsku.
Je členkou Asociace hispanoamerické literatury (od roku 1995). Zabývá se dějinami hispanoamerické literatury, publikovala kritické práce zejména o problematice modernismu, básnické avantgardy a nového románu. Je spoluautorkou Slovníku světových literárních dìl I, II (1988, 1989) a Slovníku spisovatelů Latinské Ameriky (1996). Je dlouholetou spolupracovnicí četných periodik, Československého a Českého rozhlasu a nakladatelských domů - jako autorka průvodních studií, editorka a překladatelka.