Henryk Sienkiewicz ; [z polského originálu přeložil Josef Rumler]
Tři povídky z prvního období Sienkiewiczovy tvorby (Honzík muzikant, Vítěz Bárta, Črty uhlem) podávající obraz poměrů na polské vesnici v druhé polovině 19. stol. H.S. si v nich všímá utlačeného tvůrčího talentu prostého lidu, prušácké militaristické germanisace a drobného rolnictva, vykořisťovaného vlastními bohatými sedláky a prodejnou inteligencí. Honzík muzikant: Vesnický chlapec si toužebně přeje zahrát si na housle jednoho ze zámeckých sluhů. V zámku se domnívají, že chce housle ukrást, předají ho strážníkovi, který ho zbije tak, že Honzík umírá. Vítěz Bárta: Naivní chalupník koná v prusko-francouzské válce divy statečnosti a vrátí se do vsi s vyznamenáním a plný obdivu k pruským velitelům. Za všechnu jeho statečnost však německý učitel nazve Bártova synka "polskou sviní" a Bárta učitele napadne pěstí. Je uvězněn, aby se vykoupil, zadluží se, přijde o chalupu a odchází ze vsi jako žebrák. Črty uhlem: Štěstí vesnických manželů zničí všemocný a úplatný písař, který chce manžela dát odvést na vojnu, aby si zjednal přístup k jeho ženě. Ta, aby muže zachránila, se písaři sama nabídne; její muž ji za to zabije a zapálí stavení.