Obsáhlý výbor zachycující vývoj italské poválečné poezie, která nechce být poezií v tradičním slova smyslu - poezií smíru, nýbrž novou poezií dramatu. Poezie, která nechce jít k novému vidění světa poezií jazyka, nýbrž jehopeklem - odpoetizováním, trpělivým popisem reality. Výbor vedle úvodní studie doplňují poznámky o autorech, bibliografie, italsky psané poděkování, reprodukce poválečného italského malířství a gramofonová deska s ukázkami básnív podání J. Třísky a E. Cupáka.