Adalbert Stifter ; přeložila Jitka Fučíková ; doslov Eduard Goldstücker
Román rakouského spisovatele a malíře narozeného v Čechách (1805-1868) o citovém a mravním zrání mladého muže v platného člena lidské společnosti. Autor zde záměrně vytváří ideál harmonického člověka vyrovnaného se světem a sebou samým, člověka, který svůj život uvědoměle řídí. Je po vzoru renesančního pojetí přesvědčen, že společnost se má skládat ze všestranně fundovaných harmonických jedinců.