M.I. Saltykov-Ščedrin ; Z ruského originálu ... přeložil Miroslav Vlček ; Doslov napsala Věra Kleslová ; ilustrace: Lída Ambrožová a Jan Brychta
Výbor 12 pohádek, napsaných většinou v 80. letech minulého století, v době zvýšeného útlaku cenzury. Autor zde stavěl a řešil v revolučně-demokratickém duchu tytéž otázky, kterými se zabýval ve svých satirických dílech. Pomocí alegorií a narážek bičoval samoděržavný stát a jeho prohnilou a prodejnou administrativu. Parasitismus a duševní ubohost šlechticů a těžkou práci utlačovaného, okrádaného lidu ukazují pohádky: O divokém velkostatkáři, Jak jeden mužik dva generály uživil, Tahoun. Pohádka Orel-mecenáš se vysmívá pokusům carů "podporovat" umění. Karas-idealista je satirou na inteligenty blouznící o "nekrvavém pokroku" a "ctnosti". Velemoudrý piskoř útočí na šosáky, kteří se zaryli do svých děr a stále se třesou strachy. V těchto i v dalších pohádkách (Obětavý zajíc, Medvěd na vojvodství, Sousedé, Věrný Trezorek, Bdící oko, Rozumný zajíc) vykreslil S. celou galerii zvířátek, představujících zbabělce, zloděje, prázdné snílky. Těchto pohádkových postav stejně jako postav z ostatních satiric. děl S. používali často Lenin a Stalin k označení nepřátel strany.