Maxim Gorkij ; [Z ruského originálu .... přeložila Olga Bojarová ; předmluvu napsal Mojmír Botura ; bibliografická poznámka Josef Kadlec]
Román napsaný v počátečním období literárární tvorby G. (r. 1900) obráží složitou třídní problematiku 90. let min. stol. Na osudech tří mladých lidí, příslušníků městské chudiny, ukazuje G. tři různé způsoby, jimiž si tato vrstva hledá své místo v životě. Nadaný a činorodý Ilja Luněv vidí zprvu cíl života v dosažení nezávislého postavení, v založení vlastního obchodu. K uskutečnění tohoto cíle neváhá použít i vraždy a loupeže, neboť vidí, že i tento způsob obohacení je v kapitalistickém světě běžný. Dosáhne vysněného "místa v životě", ale zavrhuje je, protože chápe, že spočívá na nespravedlnosti a násilí. Druhý z této trojice, Jakov Filimonov, podřizuje se pasivně životnímu zlu a je ubit surovým a kořistnickým prostředím. V posledním ze 3 přátel, Pavlu Gračevovi, zobrazil G. vývoj a růst proletářské ideologie v rus. dělnictvu, od živelné nespokojenosti s životním údělem až k ideám socialismu. - Hlavní význam románu, jehož si vysoce cenil V.I. Lenin, je v tom, že "ukázal nejširším lidovým masám východisko z jejich situace: splynutí s proletářským kolektivem a osvojení si socialistických ideí". (Z předml.)