Jurij Laptěv ; Z ruského originálu ... přeložila Anděla Žukovská ; překlad odborně revidovala Marie Nejedlá
Román o poválečné výstavbě tambovského kolchozu "Záře" v letech 1945-1948. Hlavním motivem je proměna kdysi proslaveného traktoristy Bubencova, který po demobilisaci, kdy se do kolchozu vrátí jako invalida, se domnívá, že jeho další existenci ospravedlňují jeho zásluhy ve válce, a odmítá zajímat se o poválečné obtíže. Je však právě pro své válečné zásluhy zvolen předsedou kolchozu. Ze vzdoru pracuje nejprve s přehnanou horlivostí egoisticky pro zájmy vlastního kolchozu bez ohledu na to, že někdy poškozuje práci sousedních vesnic. Je drsný a pánovitý, na čas propadne opilství a dostane se do vážného konfliktu se svým přítelem a funkcionářem strany. Tehdy mu však vyspělejší soudruzi místo výtek poskytnou praktickou i morální pomoc a přivedou ho k poznání, že jeho práce neslouží jen jedinému kolchozu, ale mnohem vyššímu cíli celé společnosti. Dříve obávaný Bubencov dokončuje stavbu elektrárny, začaté před válkou, a při nových volbách dostává hlasy všech kolchozníků.