Aleksandr Sergejevič Puškin ; Z ruského originálu ... přeložila Zdeňka Vovsová ; doslov napsala Naděžda Slabihoudová
Dramatický děj v eposu prochází řadou etap: V první probíhá zápas mezi Mazepou (hejtman Ukrajiny od r. 1687 do r. 1708) a Kočubejem (otcem Mariiným) o Marii: Mazepa se zmocňuje Marie proti vůli jejích rodičů a Kočubej se za to Mazepovi mstí, učiniv na něho politické udání u cara. Druhý stupeň tvoří konflikt, pramenící z osobních vztahů mezi milující Marií a Mazepou. V třetí etapě je poprava Kočubeje a otevřená, rozhodující roztržka mezi proradným a chorobně samolibým Mazepou a Petrem I. Od této chvíle dostává zápas zjevně polit. charakter. Přistupují nové osoby - Karel XII., "král tulák", domýšlivý a vrtošivý, a Petr Veliký. Kočubej a Marie mizí ze scény. Obraz poltavské bitvy označuje vyvrcholení napětí ve vývoji dram. zápasu a je jakýmsi výrazem soudu dějin nad všemi jeho účastníky. V epilogu autor již pouze formuluje základní smysl tohoto rozsudku, potvrzeného stoletou bilancí min. epochy. - Poltavským vítězstvím dal P. I. pevný základ rozvoji evropské kultury na ruské půdě. V tom je jeho nesporný historický čin. To je zákl. myšlenka eposu. Jeho ideologickým základem je kult rodné země a vroucí vlastenecký cit. (Podle Dějin rus. literatury.)