Petrohradská povídka /
Aleksandr Sergejevič Puškin ; Z ruského originálu ... přeložil a doslovem opatřil Bohumil Mathesius
Ve vstupní části poemy zakládá Petr I. při ústí Něvy nové město. Děj pak odehrává se o sto let později, za velké povodně r. 1824. Ústředním motivem je tragický osud malého úředníčka Evžena, jemuž za povodně zahynula nevěsta Paraša. Evžen klade vinu Petrovi a pod jeho sochou ho proklíná. Tu se však Evženovi zdá, že se za ním pomalu točí "hrozného cara hrdá tvář". Dává se na útěk, ale "kamkoli pádí ulic spletí/po Petrohradě mlčícím,/Měděný jezdec za ním letí/na koni břeskně zvonícím". Evžen umírá jako pološílený žebrák. "Bezprostřední smysl tohoto eposu tkví především v obhajobě reformátorské činnosti P.I., v autorově plné sympatii k jeho dílu poevropštění Ruska. Evženova smrt se vysvětluje podle Puškinova mínění nepochopením hist. zákonů vývoje Ruska a bojem proti nim." (Dějiny rus. lit.)