Narozen 26. února 1901 v Praze, zemřel 30. října 1970 tamtéž. Bratr Jindřich Hořejší (1886-1941) byl básník a překladatel, bratr Josef Hořejší (1887-1969) byl překladatel a kulturní pracovník.
Studoval na reálce v Rakovníku, maturoval 1920 v Praze.
Do 1922 působil jako učitel na Slovensku, pak žil několik let v Praze jako literát ve svobodném povolání. Po externí maturitě na učitelském ústavu učil 1926-38 na Podbořansku, 1938-52 v Praze. 1952-56 byl vedoucím redaktorem Státního nakladatelství dětské knihy, od 1956 se věnoval výhradně literatuře.
Autor básnických sbírek převážně intimního ladění (Na promenádě, 1926, Od noci k ránu,1929, Žalář smíchu, 1933, Duha nad námi, 1948, Alespoň chvíli, 1960), veršů pro děti (výbor Šťastnou cestu, 1959, Cvalík, Alík, strýc letí moři vstříc, 1970) a veršovaných pohádek (Sůl nad zlato, Honza králem).
Od 20. let se rovněž věnoval překladu poezie i prózy z francouzštiny (T. Corbière, G. de Nerval, Ph. Soupault), z němčiny (R. Dehmel, R. M. Rilke, G. Trakl) a z čínštiny (Li Po).
Po 1945 překládal za jazykové spolupráce z gruzíštiny, maďarštiny a běloruštiny. Řada překladů byla publikována časopisecky.