Jaroslav Strnad (* 1918, † 2000)

Narozen 3. srpna 1918 ve Vysokém Mýtě, zemřel 10. listopadu 2000 v Obstaldemu (Švýcarsko). Od roku 1950 žil v exilu střídavě v Německu a ve Švýcarsku.

Životopisné údaje

Studium

  • Akademické gymnázium v Praze (maturita 1938)
  • 1938-1946: Právnická fakulta UK (JUDr.)
  • 1939-1941: Ústav moderních řečí
  • 1941-1942: Státní knihovnická škola

Povolání

  • spisovatel, publicista, editor, překladatel z němčiny a angličtiny

Zaměstnání

  • čekatel u Krajského soudu v Chebu
  • právní referent, Hrako v Hranicích v Čechách
  • 1952-1955: správce dětské ozdravovny v Lindenbühlu
  • 1955-1970: Rádio Svobodná Evropa v Mnichově
  • 1970-?: účetní v Obstaldenu
  • 1972-1980: hlavní lektor nakladatelství Konfrontace
  • 1972-1990: šéfredaktor časopisu Zpravodaj

Profesní životopis

Po maturitě (1938) na Akademickém gymnáziu v Praze začal studovat práva na Univerzitě Karlově, po uzavření vysokých škol (1939) přešel do Ústavu moderních řečí a 1941 na Státní knihovnickou školu. 1942-45 byl vězněn v koncentračním táboře. 1946 dokončil Právnickou fakultu (JUDr.) a nastoupil jako čekatel ke Krajskému soudu v Chebu. 1949 strávil šest měsíců ve vazbě (obžaloby byl zproštěn), pak pracoval jako právní referent v národním podniku Hrako v Hranicích v Čechách, 1950 byl znovu zatčen a po propuštění uprchl do SRN. 1951 začal žít ve Švýcarsku, 1952-55 byl správcem dětské ozdravovny v Lindenbühlu. 1955-70 působil v rozhlasové stanici Rádio Svobodná Evropa v Mnichově (jako jazykový korektor, od 1964 redaktor kulturních pořadů). 1970 se vrátil do Švýcarska, byl zaměstnán jako účetní a působil v exilovém tisku (1972-90 šéfredaktor časopisu Svazu československých spolků Zpravodaj, současně 1972-80 hlavní lektor nakladatelství Konfrontace).

Do literatury vstoupil básnickou skladbou Velký pátek (1946), psanou v koncentračním táboře. Po 1945 přispíval verši a povídkami do Lidových novin a týdeníku Chebsko, rozhlas vysílal jeho hru Prstýnek (1955). V exilu publikoval od 1954 krátké prózy, fejetony a recenze v Českém slově (Mnichov), Zpravodaji (Zürich) a Hlasu domova (Melbourne). Hlavním tématem jeho prozaické tvorby jsou české a evropské dějiny první poloviny 20. století a osudy českého poúnorového exilu (romány Job, Zürich 1976, Praha 1991; Prohry, London 1982, Praha 1991; Zrcadlení, 1994; povídka Cesta do Damašku, 1994; divadelní hra Jedné středy v Krátké ulici a okolí, 1994). Dílo uzavřela kniha vzpomínkových rozhovorů Panoptikum (1999). Překládal z angličtiny a němčiny. Užíval pseudonymů Jaroslav Kujeba a později Jaroslav Stehlík, ve Zpravodaji psal pod pseudonymem Pavel Řehoř.

Překlady

Zpětná vazba

Další jména

  • pseudonym: Jaroslav Kubeja
  • pseudonym: Jaroslav Stehlík
  • pseudonym: Pavel Řehoř

Překládané jazyky

  • němčina
  • angličtina

Role

  • autor
  • editor
  • překladatel

Zdroje informací

  • LA-PNP
  • Databáze OP 2008

Systémové údaje

  • Systémové číslo: 000002646
  • Aktualizováno: 9. 5. 2010
  • Stav zpracování: základní