Narozen 28. května 1924 ve Smidarech u Nového Bydžova, zemřel 8. srpna 1989 v Praze.
Po maturitě (1942) na klasickém gymnáziu v Hradci Králové studoval krátce na pražské konzervatoři. V letech 1943-45 byl nasazen na práci ve slévárně v Plotišti nad Labem. Dramatické oddělení Státní konzervatoře v Praze dokončil v roce 1947 a 1951 absolvoval studium činoherní režie na Divadelní fakultě Alademie múzických umění v Praze; současně po šest semestrů navštěvoval přednášky z estetiky a filozofie na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy. Od roku 1949 působil jako režisér a dramaturg v mimopražských divadlech (1949-50 v Hradci Králové, 1950-51 v Trutnově, 1951-52 v Šumperku) a od roku 1954 jako redaktor v časopisech (1954-55 Československý voják, 1955-59 Květen, 1959-62 Kultura, 1962-64 Kulturní tvorba), 1964 byl zastupujícím šéfredaktorem Literárních novin. 1964-67 zastával funkci prvního tajemníka Svazu československých spisovatelů. Od roku 1967 se věnoval literární činnosti ve svobodném povolání. V první polovině 70. let nesměl publikovat.
Do literatury vstoupil poezií (básnické sbírky Náhrobní kámen, 1946, Čas dovršený, 1946, Za život, 1955, Červený květ, 1955, Svět náš vezdejší, 1957, Venuše z Mélu, 1959, Bylo to v Evropě, 1960, Hvězda Ypsilon, 1962, Poste restante, 1963, Co a jak, 1964, Podzimníček, 1967). Po polovině 60. let se obrátil k historické próze, jejíž náměty čerpal z dějin starších (romány Tovaryšstvo Ježíšovo, 1969, Kuře na rožni, samizdat 1974, Praha 1976, Svatý na mostě, 1978, Osmnáct Jeruzalémů, 1986) i novějších (volná trilogie Malovaný děti, 1983, Róza Rio, 1986, Podzim v zahradní restauraci, 1988), a k dramatické tvorbě z historie (Cesta Karla IV. do Francie a zpět, 1978, Bitva u Kresčaku, 1980, Waterloo, 1986, A jenom země bude má. Máchovská variace, 1986) i současnosti (Pěší ptáci, 1981). Psal také rozhlasové hry (Nejlepší pérák pod sluncem,