Narozen 26. června 1928 v Brně, zemřel 11. července 1985 v Praze.
Po maturitě na reálném gymnáziu v Kroměříži absolvoval v letech 1946-50 studium na Právnické fakultě Masarykovy univerzity v Brně, na něž navázal 1950-55 studiem sinologie a dějin Dálného východu na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy.
1954 byl přijat jako vědecký aspirant pro obor dějiny Číny do Orientálního ústavu Československé akademie věd, po obhájení vědecké disertace (1959) se stal vědeckým pracovníkem, 1963 byl jmenován vedoucím oddělení Východní Asie.
Přednášel na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy i na řadě zahraničních univerzit, např. 1965/66 v Heidelbergu a od září 1969 do srpna 1970 na Michiganské univerzitě v Ann Arboru.
Po nuceném odchodu z Orientálního ústavu (1973) se živil příležitostným tlumočením a překládáním, i nadále se však věnoval odborné sinologické práci. V této době publikoval zejména v zahraničí - Hsin-lun (New Treatise) and Other Writings by Huan T'an (43 B. C.- 28 A. D.), výbor z díla chanského filozofa Chuan Tchana, Michigan Papers in Chinese Studies, No. 20, Ann Arbor 1975.
V Československu jeho články a statě vycházely většinou pod vypůjčenými jmény. Zabýval se zejména otázkami společenských formací v období starověku a dějinami a filozofií dynastie Chan. Překládal z čínštiny i jiných světových jazyků.