Narozen 8. května 1933 v Praze.
V letech 1951-1956 vystudoval obory arabistika a hebraistika na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy a získal titul promovaný filolog. Mezi lety 1956-1959 byl odborným pracovníkem Orientálního ústavu Československé akademie věd, v letech 1959-1961 působil jako odborný asistent v Československém egyptologickém ústavu Univerzity Karlovy a od roku 1961 nastoupil jako pedagog na katedru věd o zemích Asie a Afriky (nyní Ústav Blízkého Východu a Afriky Filozofické fakulty Univerzity Karlovy. Roku 1968 dosáhl vědecké hodnosti kandidát věd o umění (CSc.), v roce 1969 získal titul PhDr. V roce 1988 se habilitoval jako docent a roku 1993 byl jmenován profesorem dějin arabské literatury.
Přednáší arabskou literaturu, vede kurzy arabštiny, na oboru hebraistika vyučuje biblickou hebrejštinu a aramejštinu. Zajišťuje přednášky pro veřejnost, spolupracuje s nakladatelstvími, tlumočí pro státní úřady, připravuje posudky pro grantové agentury, oponentury při habilitačním a profesorském řízení.
Zabývá se moderní arabskou literaturou, egyptskou literární kritikou, středověkou arabskou lidovou literaturou. Je autorem nebo spoluautorem učebnic a vysokoškolských skript (arabská literatura, arabský jazyk), překládá z arabské moderní literatury.