Narozen 17. dubna 1938 v Chocni.
Po ukončení studia rusistiky a polonistiky na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy krátce působil v Československém rozhlase a poté jako odborný asistent na rusistické katedře Filozofické fakulty Univerzity Karlovy se speciálním zaměřením na dějiny ruské státnosti, kultury a filozofie. Po srpnu 1968 a následných událostech se vzdal možnosti dále pracovat ve svém oboru a vystřídal několik různých povolání. Pracoval např. v podniku služeb v Hostivicích, byl programátorem ve Státním výzkumném ústavu strojů v Běchovicích a v Inženýrsko-průmyslových stavbách Praha.
Odbornému zájmu v oboru rusistiky a polonistiky se mohl věnovat jen ilegálně, překládal a publikoval pod vypůjčenými jmény několika svých dřívějších kolegů (např. některé literárněvědecké studie Tyňanova a Vygotského). Dlouhodobě se věnoval studiu svérázného ruského nábožensko-filozofického myslitele 19. století Nikolaje Fjodorova. Po listopadu 1989 se Štindl na krátký čas vrátil k pedagogické a badatelské práci na rusistické katedře Filozofické fakulty Univerzity Karlovy a podílel se na její transformaci v Institutu východoevropských studií. Zevrubná odborná znalost Ruska, jeho vztahů k ostatním státům a národům celé jeho zájmové sféry jej brzy přivedla k aktivní politické činnosti. V letech 1993-2000 byl velvyslancem České republiky v Polsku.