Narozena 26. června 1934 v Praze.
Po maturitě (1952) na Drtinově reformním reálném gymnáziu v Praze studovala slavistiku na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy (absolvovala 1957 diplomovou prací Ohlas básnického díla Cypriana Kamila Norwida v české literatuře).
1958-61 pracovala jako korektorka v redakci Časopisu pro lékařskou zdravotní dokumentaci, 1961-62 byla zaměstnána ve Slovanském ústavu Československé akademie věd a 1962-66 působila v Památníku národního písemnictví v Praze. Současně se do 1968 věnovala soukromé výuce cizích jazyků, tlumočila z polštiny a překládala polskou literaturu.
Roku 1968 emigrovala do Švýcarska, kde od roku 1969 působila na bernské univerzitě jako pomocná asistentka, 1976-78 jako vědecká asistentka v tamní knihovně Slavistického semináře, od roku 1978 se stala lektorkou západoslovanských jazyků a literatury a současně lektorkou polštiny na univerzitě ve Freiburgu (souběžně přísedící při maturitách z češtiny na gymnáziích v Bernu a v Thunu).
Od roku 1992 lektorka českého jazyka a literatury ve Slavistickém a baltistickém ústavu bernské univerzity, v němž přednášela zejména moderní českou poezii.
Autorka básnických sbírek Vzápětí (verše z let 1963-70, München 1981), Lahvová pošta (verše z let 1970-79, Los Angeles 1980), skandinávské přírodě a kultuře věnovala sbírku Kamenné chůvy (München 1989); průřez básnickou tvorbou podává výbor Časomísta (1996).
Do 1968 přispívala vlastní tvorbou i překlady z polštiny do Plamene, Zlatého máje, Tváře a Literárních listů, v exilu otiskovala své vědecké stati o polské a české literatuře a lingvistické články v časopisech i sbornících, po 1989 začala publikovat např. v periodikách Souvislosti, Tvar, Literární noviny.
Překládala z polštiny, později vlastní básně a pohádky do němčiny.