Narozen 5. dubna 1876 v Pardubicích, zemřel 13. února 1960 v Praze.
Po absolvování gymnázia v Praze vystudoval v letech 1895-1900 matematiku, fyziku, filozofii a psychologii na Univerzitě Karlově, kde roku 1903 získal doktorát filozofie. Krátce vyučoval na české reálce v Praze-Karlíně, mezi lety 1901-1906 na gymnáziu v Hradci Králové. Studiu egyptského písma a staroegyptské řeči se zpočátku věnoval soukromě, v letech 1907-1908 získal stipendium ke studiu egyptologie v Berlíně a ve Štrasburku. Roku 1914 dokončil habilitační práci O poměru ducha, duše a těla u Egypťanů Staré říše. Mezi lety 1919-1922 byl docentem, v letech 1922-1927 mimořádným a od roku 1927 řádným profesorem egyptologie na Univerzitě Karlově, kde vybudoval egyptologii jako nový obor. Mezi lety 1958-1960 byl ředitelem Egyptologického ústavu Univerzity Karlovy v Praze, s pobočkou v Káhiře.
Jako zakladatel československé egyptologie se věnoval oboru v celé šíři. V řadě knih, vědeckých pojednání a studií se zabýval egyptským náboženstvím, vědou, literaturou, písmem, čarodějnictvím a magií, v lingvistice zejména démotštinou. Přispěl významně k popularizaci oboru velkým množstvím drobnějších prací a článků určených pro širší veřejnost.
Z knižně vydaných odborných prací jmenujme např. Beiträge zum demotischen Wörterbuche aus dem Papyrus Insinger (1916), Pokus egyptského krále Amenhotepa IV. Achenatona o zavedení světového náboženství (1920), Náboženská literatura staroegyptská (1920-21), Beletristická literatura staroegyptská (1923), Staroegyptské čarodějnictví (1923), Obecné mravní nauky staroegyptské (3 svazky, 1926-29), Grammaire démotique (7 svazkù, 1938-51), Jak měli staří Egypťané rádi Ptolemaia (1948), Veřejný život ve starověkém Egyptě (1955). Překládal ze staroegyptské literatury texty literárních děl, právní a náboženské dokumenty.