Narozen 24. srpna 1910 v Uhelné Příbrami u Chotěboře, zemřel 16. července v Praze. S manželkou Marií Šupovou (1921-) spolupracoval na velké části překladů.
Vystudoval romanistiku a literární komparatistiku na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy, kde získal i titul PhDr. V letech 1938-1945 působil jako redaktor v nakladatelství Vilímek a v Evropském literárním klubu. Tehdy také navázal četné osobní kontakty s českou literární a výtvarnou avantgardou (K. Biebl, J. Seifert, F. Halas, V. Vančura, V. Lacina, J. Tichý).
Po konci druhé světové války vstoupil do diplomatických služeb. Mezi lety 1946-1948 byl kulturním atašé v Ženevě, během let 1948-1952 tiskovým atašé v Paříži. V letech 1948-1950 pracoval jako dělník v kladenské Poldi. Roku 1955 se vrátil k redaktorské práci a začal pracovat ve Státním nakladatelství politické literatury, později se stal ředitelem pražské Jazykové školy a profesorem na Univerzitě 17. listopadu.
Jeho bohatá lektorská činnost pro přední česká nakladatelství (Odeon, Československý spisovatel) se zaměřila na francouzskou literaturu, stejně jako jeho činnost překladatelská. Je též autorem četných doslovů k překladům francouzské beletrie.