Narozena 8. prosince 1930 v Rakovníku.
1946-47 studovala ve středoškolské koleji v Anglii, po maturitě (1950) na Wintrově gymnáziu v Rakovníku byla přijata ke studiu čínštiny a dějin Dálného východu na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy (do 1953), na něž navázala studiem čínského jazyka a literatury na Pekingské univerzitě (do 1958) ; 1966 získala titul CSc. a 1967 PhDr. na Univerzitě Karlově.
1958-98 byla vědeckou pracovnicí Orientálního ústavu Československé akademie věd (později Akademie věd České republiky).
Podílela se na sestavování a redakci devítidílného Česko-čínského slovníku. Spolupracovala i na mezinárodních projektech v lexikografii a na Ústavu Dálného východu FF UK vedla překladatelský seminář. Psala studie o problémech struktury a vývoje čínského znakového písma a jeho reformy, morfologii a lexikologii moderní a středověké čínštiny.
Překládala ze středověké čínské prózy, např. výbor z klasického románu Vyprávění o putování na Západ (Si-jou-ti) pod českým názvem Opičí král, a zasloužila se o překlad a uvedení 25tidílného seriálu Ústřední čínské televize pod stejným názvem v Československé, respektive České televizi (1991 a 1994). Je rovněž autorkou populárních publikací o čínské kuchyni.
V letech 1967-84 byla členkou Názvoslovné komise ČÚGK, 1990-99 členkou redakční rady Archívu orientálního, 1992-96 členkou výboru Česko-čínské společnosti.