Narozen 30. června 1912 v Hradci Králové, zemřel 28. května 2006 v Jeruzalémě. Na jaře 1939 emigroval do Velké Británie, roku 1949 odešel do Izraele, kde působil v diplomacii pod přijatým jménem Avigdor Dagan.
První tvůrčí období zahrnuje básnickou tvorbu, například sbírky Hebrejské melodie (1936), Evropské žalmy (London 1941), Lyrický zápisník (1946), Anglické sonety (1946) a končí 1948 vznikem prozaické Písně o lítosti (hebrejsky Tel Aviv 1951, česky Toronto 1982, Praha 1992).
V druhém tvůrčím období (od ukončení diplomatické kariéry po polovině 70.let), převládá próza, například lyrizovaná próza Kuropění (Zürich 1975, Praha 1991), Jeruzalémské povídky (hebrejsky Tel Aviv 1982, česky Köln am Rhein 1985, rozšířené Praha 1991), román Dvorní šašci (hebrejsky Tel Aviv 1982, česky Praha 1990); poválečná básnická tvorba vyšla ve výboru Dům U tří houslí (München 1981).
Překládal z hebrejštiny, němčiny (poezii pražských německých autorů) a polštiny, zejména díla spojená s židovskou problematikou.
Psal česky i hebrejsky. V češtině publikoval vždy pod původním jménem.