Román maďarského básníka, prozaika a estetika, jednoho z prvních nositelů Kossuthovy ceny je psán v první osobě. Představuje brilantní zpověď muže, kapitána nákladní lodi, který propadne pocitu, že ho jeho mladá a věčně osamělá žena podvádí, rozjímá o ženské nevěře, o vztazích mezi mužem a ženou a o vztazích mezi lidmi vůbec. Půvab knihy spočívá ve vzácné sebeironii, s jakou hrdina líčí tyranizování rozmarné ženy, již nade vše miluje. Dílo bylo přeloženo do několika jazyků.