Heinrich Heine
První svazek "Obrazů z cest" obsahuje pojednání "O Polsku" z r. 1822, jež přináší současnou problematiku slovanského národa, rozděleného mezi tři státy. Novost byla zde nejen v látce, ale i v autorově pohledu. Sám o tom napsal: "Třebaže jsem se tělem pohyboval toliko v kruzích vyšší společnosti, můj duch dlel přece jen také často v chatrčich prostého lidu. Zde máte základ pro hodnocení mého úsudku o Polsku." Druhou částí knihy je "Cesta Harcem", dílo sice méně průbojné, ale zajímavé již tím, že mezi rekvisity romantiky i zde proniká skuteč. život a skuteč. lid. Následující "Kniha Le Grand" je dílo vrcholného humoru: jeho námětem je především Heine sám, jeho život, vyvraceni pomluv o vlastní osobě a výklad názorů politických. Poslední část "Anglické zlomky", výraz osobního neklidu, reakce na neúčast veřejnosti na jeho osudu, bystře črtá zemi, jež jej vábila jako příklad demokracie a parlamentarismu. Ještě dnes zaujmou postřehy společenských kontrastů, obdiv k rozšířenosti politického vzdělání a kritika anglických názorů na náboženství a umění, egoismu i strojově pravidelného života.