Eduard Petiška (* 1924, † 1987)

Narozen 14. května 1924 v Praze, zemřel 6. června 1987 v Mariánských Lázních.

Životopisné údaje

Studium

  • Reálné gymnázium v Brandýse nad Labem (1943)
  • 1945-?: FFUK, komparatistika-germanistika (1949 - PhDr.)
  • 1948-?: ve svobodném povolání

Povolání

  • spisovatel pro mládež, beletrista, básník a překladatel z němčiny

Historické údaje

Narozen 14.5.1924 v Praze, zemřel 6.6.1987 v Mariánských Lázních.

Profesní životopis

Po maturitě (1943) na reálném gymnáziu v Brandýse nad Labem byl nasazen na práci jako pomocný dělník v Čelákovicích. Od roku 1945 studoval komparatistiku a germanistiku na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy; 1949 získal titul PhDr. Od roku 1948 žil Brandýse nad Labem a věnoval se literární a překladatelské činnosti ve svobodném povolání.

Do literatury vstoupil poezií (sbírky Oči vzlétajícího času, 1946, Slunce, 1949, Okamžiky, 1957, Podzimní deník, 1989). Jako prozaik debutoval románem Než uzrají muži (1960), po němž následovaly Pomerančové šaty (1962), Soudce Knorr (1967), Hrdinův pátek (1968), Štěstí, noc a hvězdy (1975), Průvodce mladého muže manželstvím (1981) a Srdce, ve kterém bydlím (1990). Povídkovou tvorbu reprezentují např. soubory Hotel pro cizince (1964), Svatební noci (1972), Svět plný lásky (1979), Třicet manželek (1987) nebo Vůně hvězd (1989). K dětem a mládeži se obrací největší část díla, žánrově velice pestrá - od leporela (Alenka jde spat, 1947, Kam se schoval nůž, 1957) přes pohádky (Pohádkový dědeček, 1958, Jak krtek ke kalhotkám přišel, 1960, Martínkovy pohádky, 1971, Už si čtu pohádky, 1974), pohádkové knížky (Alenčina čítanka, 1982) až k románu pro mládež (Děvčata a řeka, 1959). Kulturní dědictví lidstva zprostředkoval dětem a mládeži převyprávěním bájí (Staré řecké báje a pověsti, 1958, rozšířené 1964, Příběhy, na které svítilo slunce, 1967, Golem a jiné židovské pověsti a pohádky ze staré Prahy, 1968, Příběhy tisíce a jedné noci, 1971), dávné doby jim přiblížil v knihách Čtení o hradech (1971), Čtení o zámcích a městech (1979). Většina děl pro děti a mládež vycházela opakovaně, některá také v cizojazyčných verzích. Verši a povídkami pro děti i dospělé přispěl do sborníků a almanachů, publikoval v řadě novin a časopisů (Sluníčko, Mateřídouška, Malý čtenář, My, Mladý svět, Panoráma, Kultura, Vlasta, Tvorba, Květy, Literární noviny, Plamen, Host do domu, Zlatý máj, Literární měsíčník), spolupracoval s Československou televizí, psal eseje, odborné texty, předmluvy a doslovy. Překládal poezii i prózu z němčiny.

Překlady

Antologie

Zpětná vazba

Překládané jazyky

  • němčina

Role

  • překladatel
  • autor

Zdroje informací

  • Databáze OP 2008

Systémové údaje

  • Systémové číslo: 000002114
  • Aktualizováno: 14. 5. 2010
  • Stav zpracování: základní