Ivan Slavík (* 1920, † 2002)

Narozen 23. ledna 1920 v Praze, zemřel 24. prosince 2002 v Hořovicích.

Životopisné údaje

Studium

  • reálné gymnázium v Praze-Vršovicích (maturita 1939)
  • 1939: čeština a němčina na FF UK
  • 1945-1948: čeština, francouzština a filozofie na FF UK

Povolání

  • básník, překladatel z angličtiny, francouzštiny, němčiny, ruštiny, španělštiny a indiánských jazyků

Zaměstnání

  • 1946-1947: redaktor v nakladatelství a časopise Vyšehrad
  • 1948-1952: lektor na Baarově gymnáziu v Domažlicích
  • 1952-1972: profesor na Strojní průmyslové škole v Hořovicích
  • 1972-1980: profesor na gymnáziu v Hořovicích

Profesní životopis

Po maturitě (1939) na reálném gymnáziu v Praze-Vršovicích, začal studovat češtinu a němčinu na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy. V době uzavření vysokých škol pracoval jako knihkupecký účeň, kancelářský praktikant a pomocný dělník. Na vysokou školu se vrátil roku 1945, studium češtiny, francouzštiny a filozofie absolvoval 1948.

Krátce (1946-47) pracoval jako redaktor v nakladatelství a v časopise Vyšehrad, 1948-52 vyučoval na Baarově gymnáziu v Domažlicích. Od 1952 do odchodu do důchodu 1980 působil jako středoškolský profesor v Hořovicích, zpočátku na Střední průmyslové škole, později na gymnáziu.

Patří ke generaci katolických básníků hlásící se k odkazu R. Weinera, kterým válka, 50. léta a normalizace 70. a 80. let neumožnila volně se vyjadřovat; jeho Básnické dílo vyšlo ve dvou svazcích v letech 1998 a 1999. Jako editor objevoval zapadlé autory často neobyčejných hodnot básnických i morálních (např. Jan Opolský). Také jeho literárněvědné práce vyšly až po roce 1990 (soubor studií Viděno jinak, 1995; soubor esejů Tváře za zrcadlem, 1996).

Literárněhistorickou studií nebo esejem (soubor esejů Rozklenout srázné, 1993) doprovodil většinu svých knižních překladů. Četné překlady poezie z francouzštiny, angličtiny, němčiny, ruštiny a španělštiny představují významnou součást jeho literární tvorby. Projevil v nich cit pro různorodý básnický projev a formální osobitost autorů, vynikají zejména převody básníků z přelomu 19. a 20. století (Baudelaire, Claudel, Péguy, Toulet, Mörike, Novalis), překladatelsky se účastnil antologií světové poezie (Kéž hoří popel můj - z poezie evropského baroka, Praha, Mladá fronta 1967) a vydal antologii svých překladů: Lampa útěchy - antologie světové poezie v překladech Ivana Slavíka (BB, Jinočany, H & H 1996). K překladatelskému dílu se řadí i objevný, zasvěcenými komentáři doprovázený pohled na předkolumbovské kultury Ameriky (Sláva a pád Tenočtitlanu, Popol Vuh, Motýl z obsidiánu), vycházející (poprvé v českém prostředí) z původních aztéckých a mayských pramenů.

Překlady

Antologie

Zpětná vazba

Překládané jazyky

  • angličtina
  • francouzština
  • němčina
  • ruština
  • španělština
  • aztéčtina
  • mayština

Role

  • autor
  • editor
  • redaktor
  • překladatel

Zdroje informací

  • LA-PNP
  • Ceskenoviny.cz - 30. 12. 2002

Systémové údaje

  • Systémové číslo: 000002525
  • Aktualizováno: 10. 4. 2010
  • Stav zpracování: základní