Narozena 15. ledna 1932 v Praze. Manžel velvyslancem v Japonsku.
V letech 1954-58 působila jako asistentka pro obor japanologie na katedře Dálného východu, v letech 1969-73 pak jako odborná asistentka katedry věd o zemích Asie a Afriky Filozofické fakulty Univerzity Karlovy.
V letech 1958-62 a 1964-68 dlouhodobě pobývala s manželem v Japonsku, kam se na přelomu let 1982-83 vrátila jako stipendistka Japan Foundation na půlroční odbornou stáž na Univerzitě Waseda a Institutu pro výzkum národní literatury (Kokubungaku kenkjú širjókan) v Tokiu se zaměřením na studium poválečné japonské literatury.
V letech 1973-90 byla profesorkou japonštiny v orientálním oddělení Jazykové školy v Praze.
Období let 1990-96 strávila opět v Japonsku jako manželka velvyslance Československa (od roku 1993 České republiky) v Japonsku a na Filipínách a vyvíjela přednáškovou činnost na japonských univerzitách a institucích.
Zabývá se studiem moderní japonské literatury, překládá stěžejní díla významných japonských prozaiků a dramatiků moderní doby do češtiny. Je spoluautorkou prvních dějin japonské kultury a dějin moderní japonské literatury v češtině, připravila řadu rozhlasových pořadů o japonské literatuře.
K jejím odborným zájmům patří i studium japonského folkloru, japonského lidového umění a hmotné kultury (je autorkou dějin japonského odívání).