Narozena 3. dubna 1934 v Kladně, zemřela 7. srpna 1989 v Praze.
PhDr. CSc., docentka české literatury, práce z oboru, redaktorka, překladatelka.
Od roku 1958 do roku 1988 působila (se dvěma přerušeními 1960-63 a 1968-70, kdy pobývala s manželem v zahraničí) na katedře české a slovenské literatury na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy - nejprve jako asistentka, 1963 byla přijata do interní vědecké aspirantury, 1967 získala titul PhDr. a 1969 vědeckou hodnost CSc., 1975 byla jmenována docentkou. Roku 1988 se stala vedoucí katedry českého jazyka a literatury na Pedagogické fakultě Univerzity Karlovy.
Kromě pedagogické a odborné práce se věnovala i politické a veřejné činnosti (1982-89 místopředsedkyně Svazu československých spisovatelů). V širokém záběru sledovala tzv. pokrokové proudy české literatury, od tvorby dělnických autorů 19. a 20. století po současnou literaturu (studie K problematice baladické tvorby třicátých let, 1973, Balada a moderní epika, 1975, O literaturu vpravdě současnou, 1986, Balada v proměně doby, 1989, monografie Václav Kaplický, 1975, Marie Majerová, 1986).
Působila i jako editorka (výbory z levicově orientované poezie a z oficiální tvorby 70. let). V letech 1974-82 externě řídila redakci poezie a redakci klasické literatury v nakladatelství Československý spisovatel.
Je autorkou mnoha doslovů a medailonů, literární kritiky a publicistiku otiskovala v časopisech a denním tisku.