Narozen 4. května 1921 v Praze. Zemřel 30. září 2005.
V letech 1939 a 1945-1947 studoval na Univerzitě Karlově semitskou a klasickou filologii; 1947 získal titul PhDr.
Od 1952 působil jako vědecký pracovník Orientálního ústavu Československé akademie v oboru semitské filologie a 1958 získal titul kandidáta věd (CSc.).
V letech 1951-58 vyučoval biblickou hebrejštinu a židovské dějiny a literaturu na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy.
Roku 1966 byl pozván ke spolupráci na amorejském projektu Orientálního ústavu Chicagské univerzity v USA.
V letech 1968-69 působil jako hostující profesor Univerzity Johna Hopkinse v Baltimoru v USA.
Od 1969 až do svého odchodu do důchodu 1991 byl nejprve hostující a posléze (1970) řádný profesor biblických studií a severozápadních semitských jazyků na Kalifornské univerzitě v Los Angeles.
Vyučoval jako host na Vestfálské Wilhelmově univerzitě v Münsteru ve Spolkové republice Německo (1983), na Ben-Gurionově univerzitě v Beerševe v Izraeli (1985), na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy (1990).
Proslovil přednášky na mnoha dalších vysokých školách i vědeckých zasedáních v Evropě, Asii i Spojených státech.
Zabývá se severozápadními semitskými jazyky, aramejštinou, foiničtinou, hebrejštinou, syrštinou, ugaritštinou, hebrejskou poezií, dějinami hláskového písma, srovnávací semitskou jazykovědou, studiem svitků od Mrtvého moře.
Působil v redakčních radách mnoha vědeckých časopisů. O širokém záběru vědecké činnosti S. Segerta svědčí jeho osobní bibliografie, která zahrnuje více než 500 položek (monografie, příspěvky a články do různých kolektivních prací, sborníků a časopisů, zasvěcené recenze).
Vedle své vědecké práce se zabýval zejména překlady z hebrejské poezie, na nichž spolupracoval s Jaroslavem Seifertem, Vilémem Závadou a dalšími.