Narozena 19. dubna 1907 v Českých Budějovicích, zemřela 12. srpna 1999 tamtéž.
Od roku 1949 do odchodu do důchodu v roce 1962 přednášela českou a slovenskou literaturu a později literaturu pro mládež na Pedagogické fakultě v Českých Budějovicích.
Z jejích knih pro mládež vyniká román Říkali mi Leni, původně napsaný pro dospělé (1948, přepracovaný 1959) o dítěti zavlečeném za nacistické okupace do Říše; další osudy hrdinky sleduje román Štěstí přijde zítra (1960).
Mezi dívčí romány se řadí Prázdniny v Tanapu (1973) a Marta věří na zázrak (1974); nejmenším čtenářům jsou určeny poetické příběhy s paralelami mezi světem dětí a zvířat Děvčátko Zdena a moudrý pes (1977) a pohádka Zpěváček z Voňavé Meze (1979).
Pro dospělé napsala Bezděková romány Bezbranný vítěz (1947), Já, město Mokroves (1952), Lásky nedočkavé (1970) a volnou trilogii románů líčící společenský a náboženský život jižních Čech druhé poloviny 15. století Bílá paní (1979), Bludný kámen (1986) a Orlík, hrad na skále (1994).
Její tvorba původní (cestopisné fejetony) i překladatelská (slovinština) byla ovlivněna zahraničními cestami, zejména do Jugoslávie.