Narozen 23. června 1921 v Klatovech, zemřel 29. února 1964 v Praze.
Maturoval v roce 1940 na gymnáziu v Klatovech. Od roku 1945 studoval slovanské literatury na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy; 1950 získal titul PhDr. a 1963 titul CSc. (prací Patnáct let české literatury 1945-1960). Žil v Praze. V letech 1943-45 byl zaměstnán v Univerzitní knihovně, roku 1945 přešel do Národní knihovny, od 1948 se stal jejím ředitelem, 1954 se vrátil (jako ředitel) do Univerzitní knihovny. V letech 1958-61 působil v redakci deníku Rudé právo. Od roku 1962 byl zástupcem ředitele Ústavu pro českou literaturu Československé akademie věd a současně vedoucím redaktorem časopisu Česká literatura.
Zaměřoval se hlavně na soudobou českou literaturu, kterou hodnotil z marxistických pozic (studie Karel Hynek Mácha, velký básník českého revolučního romantismu, 1953; monografie Vilém Závada. Básník českého charakteru, 1963), v 50. letech také jako editor poezie i prózy. Kromě recenzí a článků o české literatuře otiskoval v řadě periodik i recenze, studie a články z oblasti rusistiky. Překládal z ruštiny, zejména odborné práce literárněvedného zaměření, okrajově beletrii.