Narozen 26. ledna 1901 v Zenici (Bosna), zemřel 24. února 1984 v Olomouci. Úředník, knihovník v Olomouci, překladatel z mnoha jazyků (mj. ve spolupráci s Janem Zahradníčkem překladatel Danta), pořadatel výborů, též básník a kreslíř.
Otec pocházel z německo-slovinské rodiny, matka byla Češka; 1915 se se synem přestěhovala do Olomouce, kde Babler maturoval na německé reálce.
Po maturitě dál rozšiřoval jazykové znalosti a živil se jako nezávislý literát překlady, články a recenzemi. 1926-46 vydával knižnici drobných antologií a překladů z evropských literatur Hlasy. Ve svých překladech se v meziválečném období zaměřoval hodně na literaturu spiritualistickou a náboženskou a na ohlasy jejích témat v lidové slovesnosti. Jeho vrcholným překladatelským činem je přebásnění Dantovy Božské komedie (ve spolupráci s Janem Zahradníčkem).
1935-48 byl knihovníkem Obchodní komory v Olomouci, 1949-56 olomoucké Univerzitní knihovny. 1946-56 působil též jako lektor srbocharvátštiny na Univerzitě Palackého v Olomouci.
Ve své jazykově i žánrově rozsáhlé překladatelské činnosti věnoval zvláštní pozornost nábožensko-spiritualistické literatuře, legendám a meditativním dílům.
Posmrtně vyšel v uspořádání Josefa Suchého výbor z překladů O. F. Bablera ze světové poezie 20. století Lyrické konfrontace (Praha, Odeon 1986). Bablerovy překlady zařadil též do své antologie slovinské moderní poezie Orfeus v dešti (1995) Viktor Kudělka. Z češtiny do němčiny přeložil např. Máj K. H. Máchy, verše J. Seiferta a F. Hrubína, do angličtiny přetlumočil verše F. Halase.