Narozen 26. ledna 1922 ve Velké Bíteši, zemřel 18. května 2007 v Olomouci.
V letech 1937-42 studoval na gymnáziu v Brně a v letech 1954-61 na Vysoké škole ruského jazyka a literatury v Praze. Od roku 1945 do roku 1970 působil jako učitel na Olomoucku, v letech 1972-82 pracoval jako kameník u Okresního střediska státní památkové péče a ochrany přírody, věnoval se rovněž reprodukčnímu kamenosochařství. Byl mu udělen titul Mistr umělecké řemeslné práce v oboru kamenosochařství a restaurátorství.
Ve studentských letech publikoval verše, po roce 1945 k nim přibyly fejetony. Roku 1995 mu vyšla sbírka veršů Via crucis. Překládal z ruštiny, okrajově z polštiny a němčiny. Knižně vyšlo více než 40 jeho překladů, v 70. a 80. letech hlavně pod vypůjčenými jmény přátel. Své jméno naopak vypůjčil Janu Zábranovi. Zaměřoval se především na ruskou prózu 20. let 20. století, časopisecky publikoval překlady veršů; také překlady veršů a povídek z polštiny vycházely v časopisech a denním tisku (zejm. v Lidové demokracii).