Jiří Honzík (* 1924)

Narozen 19. dubna 1924 v Košumberku (dnes Luže-Košumberk, u Chrudimi). Manželka Milena Honzíková (1925-2001) byla vysokoškolskou profesorkou, prozaičkou, filmovou a divadelní dramaturgyní a překladatelkou z ruštiny a italštiny.

Životopisné údaje

Studium

  • 1935-1938: reálné gymnázium Česká Lípa
  • 1938-1945: reálné gymnázium Vysoké Mýto
  • 1945-1950: slovanské literatury a historie na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy (PhDr. na základě rigorozní zkoušky z dějin slovanských literatur a českých dějin)

Povolání

  • literární vědec, rusista, editor, kulturní redaktor a publicista, básník, překladatel z ruštiny a výjimečně z němčiny

Zaměstnání

  • 1943-1945: pomocný dělník
  • 1948-1949: redaktor v týdenníku Kulturní politika
  • 1951-1952: redaktor v nakladatelství Naše vojsko
  • 1953-1960: aspirant, poté odborný asistent na rusistických katedrách Filozofické fakulty Univerzity Karlovy
  • 1960-1962: odborný pracovník Institutu společenských věd
  • 1962-1964: redaktor kulturní redakce Rudého práva
  • 1964-1972: odborný asistent na katedře ruské a sovětské literatury Filozofické fakulty Univerzity Karlovy
  • 1972-1982: překladatel a literární historik na volné noze
  • 1982: odchod do důchodu
  • 1990: jmenován docentem ruské literatury Filozofické fakulty Univerzity Karlovy

Profesní životopis

Po studiu na reálném gymnáziu Česká Lípa (1935-1938) a Vysoké Mýto (1938-1945) studoval slovanské literatury a historii na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy studoval (1945-50); získal titul PhDr. na základě rigorozní zkoušky z dějin slovanských literatur a českých dějin.

V letech 1943-45 pracoval jako pomocný dělník. Působil jako redaktor v týdenníku Kulturní politika (1948-49) a redaktor v nakladatelství Naše vojsko (1951-52).

Od 1953 působil jako aspirant, poté jako odborný asistent na rusistických katedrách Filozofické fakulty Univerzity Karlovy; 1962-64 souběžně pracoval v kulturní redakci Rudého práva.

V letech 1964-7 působil jako odborný asistent na katedře ruské a sovětské literatury Filozofické fakulty Univerzity Karlovy. Od 1972, kdy musel z fakulty odejít, byl překladatelem a literárním historikem ve svobodném povolání. Od 1982 je v důchodu.

Roku 1990 byl jmenován docentem ruské literatury Filozofické fakulty Univerzity Karlovy. Publikuje od 1945. Až na dvě nedobrovolné přestávky (na přelomu 40. a 50. let; v 70. a 80. letech) přispíval do kulturních periodik (Kulturní politika, Literární noviny, Plamen, Host do domu, Světová literatura) i do kulturních rubrik denního tisku.

Zároveň - a to i v 70. a 80. letech - spolupracoval s většinou pražských nakladatelství (zejména s Odeonem) jako autor více než 70 průvodních slov, redigent spisů B. Benešové, T. Novákové a I. S. Turgeněva, jako pořadatel (příp. spolupořadatel) řady autorských výborů a hromadných antologií (např. ruského symbolismu a akméismu), jako lektor, editor a překladatel krásné literatury a literární vědy.

Je spoluautorem informativní publikace Sovětská literatura II. Ruská poezie (1964), z třetiny se podílel na kompendiu Ruská klasická literatura (1977); roku 2000 vyšel rozsáhlý výbor jeho studií Dvě století ruské literatury.

Překlady

Antologie

Zpětná vazba

Další jména

  • pseudonym: Jiří Jeník
  • pseudonym: Martin Zik

Překládané jazyky

  • ruština
  • němčina

Role

  • překladatel
  • autor
  • redaktor
  • editor

Zdroje informací

  • Informace od překladatele
  • Databáze OP 2008
  • LA-PNP

Systémové údaje

  • Systémové číslo: 000000891
  • Aktualizováno: 13. 10. 2010
  • Stav zpracování: základní