Narozena 17. ledna 1922 v Sulíkově (u Blanska).
Řadí se k první poválečné generaci rusistů, která programově usilovala o co nejširší prezentaci ruské klasické i novodobé literatury, eliminované válkou z knihoven i knižního trhu. Přeložila více než 120 titulů z tzv. základního fondu porevoluční ruské literatury. Značnou pozornost věnovala dílu M. Gorkého, přeložila řadu textů od prvních románů až po korespondenci; tyto překlady jsou součástí Sebraných spisů M. Gorkého ve 30 svazcích, jsou zastoupeny v mnoha různých autorských i monotematických výborech a v samostatných vydáních. Řadou titulů vyhověla také aktuální dobové poptávce po literatuře čerpající z prožitků 2. světové války. Uspořádala a spolupřeložila i čtenářsky úspěšné monotematické povídkové a novelistické výbory.
Od 60. let se zároveň jako lektorka a publicistka stále cílevědoměji zaměřovala na sovětské autory kriticky poukazující i na stinné stránky sovětské skutečnosti. Z osobních kontaktů vzešly např. překlady nejvýznamnějších próz pozdějšího emigranta V. Maximova a revoltujících představitelů menšinových neruských etnik, zejména T. Pulatova a Č. Ajtmatova. Jako překladatelka a komentátorka se podílela také na překladech a komentářích literatury faktu, např. politických statí akademika Sacharova, historických monografiích Radzinského Poslední ruský car a Stalin, Vasiljevové Ženy z Kremlu a ruských i německých textů historika M. Reimana.