Narozen 14. července 1888 v Praze. Zemřel 2. června 1952.
Roku 1945 se stal prvním profesorem sovětské literatury na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy, kde vychoval řadu českých rusistů; jeho přednášky byly vydány posmrtně J. Fraňkem v souboru Přehled sovětské literatury (1962 a 1965). Těžiště jeho překladatelské činnosti, jejíž značná část spadá do období před rokem 1945, spočívá v překladech ruské klasické i moderní literatury. Od 20. let cílevědomě propagoval ruskou a sovětskou literaturu, v nakladatelství Melantrich vydával edici Nová ruská knihovna. Své překlady doprovázel studiemi o autorech a jejich dílech a na základě vlastních zkušeností z překladatelské práce se zabýval rovněž problematikou teorie překladu. Obecně známé se staly jeho parafráze staré čínské a japonské poezie.